A.baerii

365: týden prvý

  • Current Location: Vodňany
  • Current Mood: exhausted exhausted
  • Current Music: kobylky
Tags: ,
Daniel_aktualizace

Rozhovor s druhým já

Danečku, kvetou trnky.

- Já vím, krásně voní.

Na jihu už možná pokvetou třešně.

- Já vím. Připadá mi však, že tebe to netěší.

Ne. Mě to děsí. Čas ubíhá a já nemám čas si všímat.

- Nejsi sama, milá přítelkyně. Svět se mění.

Já vím. Ale co zbude? A co bude?

- Nevím, opravdu nevím.

Jak bys taky mohl. Koukáš na svět mýma očima.

- Ale život žiji vlastní. I když jsem jen představa.

Já vím, Dane, já vím. Vyrostl jsi. Máš svůj svět.

- Přesto jsem jen literární postava.

S vlastní osobností.

- Podobnou té tvé.

Danieli… Zlobíš mě.

- Říkám jenom pravdu. Vím, co si myslíš.

Aby ne, mé drahé alter ego.

- Vím, že jsi smutná a že se ti stýská. Vím, že nevíš, co dál.

Ach, Danieli, já ani nevím, jak tě večer psát…

- Vždyť nemusíš. Piš třeba o tom, že kvetou trnky a že teče řeka.

Když ta nemá tvar…

- Nemá. Ale v řece plavou ryby a trnky krásně voní.

Dane… S tebou se opravdu nedá hádat.

- Vždyť jsem ty. Představa, která má dokonalý tvar.

To vskutku ano, můj ješitný zelenooký příteli.

- Děkuji ti. Mám své oči rád.

Však já také. Jsi úžasná myšlenka, Danieli.

- Já vím a znovu ti děkuji.

Já děkuji tobě. Umíš mne povzbudit.

- To jsem rád. Sbohem, autorko moje milá.

Nashledanou, Danieli. Nashledanou.
méďasmutník, méďadéšť

Nesouvislé výkřiky

Pohovor v angličtině?!
Když o tématu nevím nic ani česky?
Proč ne, že.
Asi budu nervózní.

A to jsem se do pátku docela dobře bavila.

Jenomže. Teď se toho stalo vážně dost. A dost se mě to dotýká.

Současný konflikt na Ukrajině se týká lidí, které znám a mám ráda. Takže se o ně bojím.